V předchozím článku (Jak na míchání barev?) jsme si řekli něco o teorii míchání barev a teď se zaměříme na to, jak prakticky barvy namíchat 🖌.
Už tedy víme, že nám stačí 3 základní barvy, ze kterých si postupně namícháme všechny ostatní. Ty tři základní jsou žlutá, magenta a azurová.
Nevím jak vy, ale já si úplně neumím představit, že by mi takové barvy stačily na výrobu obrazu 🖼. Já bych se spokojila s pletou šesti barev. A teď si ukážeme, jak si takou potřebnou řadu barev namíchat, právě s použitím 3 primárních barev.
Jak namíchat základní šestici?
Mezi 6 potřebných barev patří žlutá, červená, modrá, zelená, hnědá a černá. Žlutou už máme a ke zbytku se propracujeme poměrně jednoduchým mícháním.
A jak je možné, že hnědou i černou dostaneme stejným postupem? Obecně platí, že když smícháte úplně všechny barvy, vznikne vám opravdu nevzhledná barva na pomezí černé a hnědé 💩. Když ve směsi budete mít více barev se světlými pigmenty, pak dostanete spíš hnědou. Pokud naopak přidáte více barev s tmavými pigmenty, dostáváte černou. To je trochu o citu a je potřeba si to vyzkoušet.
A co dál?
Pokud nám ani tato základní šestice nestačí, můžeme pracovat s jejími odstíny, případně namíchat barvy další.
Co to znamená pracovat s odstíny? Každou barvu si můžu zesvětlit, případně ztmavit. Stačí lehce do barvy vmíchat bílou a dostáváme světlejší odstín původní barvy. Nebo přidáme opravdu malé množství černé a dostáváme tmavší odstín barvy. To využijeme hlavně při stínování, kdy potřebujeme získat světlejší a tmavší část objektu.
OPAKOVÁNÍ:
Přimíchávat trochu bílé, případně černé doporučuji obecně vždy, když pracujete s hotovými barvami. Pokud vymáčknete z tuby barvu a jen ji rozetřete na plátno, barva bude působit ploše. Akrylovým barvám totiž chybí hloubka, kterou mají automaticky olejové barvy. Pokud tedy nechcete, aby váš obraz působil jako pokus žáka základní školy, pak jednoduše hloubku barvě přidáte právě tím, že ji smícháte.
Navíc ke (skoro) každé barvě lze vytvořit i studený nebo naopak teplý odstín, ale tomu věnuji samostatný článek.
Ještě si namícháme doplňkové barvy
Míchání barev není žádná velká věda, ale tak trochu alchymie 😊
Pokud si rádi hrajete, je to pro vás to pravé. Je to báječná hra, kde budete objevovat nejjemnější rozdíly v tónech a odstínech. Jen při tom myslete na to, že akryl rychle schne. Nebo mějte po ruce rozprašovač s vodou a udržujte paletu vlhkou. Vlhkou, ne mokrou, aby se vám barvy nenaředily a nezačaly téct.
Speciální kategorie: Jak namíchat "tělovou"?
Už jsme si ze 3 základních barev namíchali paletu 6 potřebných barev, z této palety jsme se naučili namíchat barvy doplňkové. Ale většinou se jedná o to, že namícháme dvě až tři barvy dohromady. Ta pravá zábava nastává právě třeba ve chvíli, kdy se pouštíme do portrétu a potřebujeme namíchat „tělovou“.
Proč je lepší tělovou namíchat než koupit?
Protože není kůže jako kůže. Když koupíte hotovou „tělovou barvu“, může se stát, že vám nebude vyhovovat. Některá je víc do hněda, některá moc růžová. S tím se dá nějak popasovat a vyzkoušet více různých značek a odstínů portrétních barev. Ale větší průšvih je pak při samotné výrobě portrétu, konkrétně při stínování. Je potřeba umět tvořit tmavší a světlejší odstíny té vaší tělové. A to se ne vždy podaří tak, aby to netřískalo do oka.
Neříkám, že se vám ideální tělovou barvu podaří namíchat na první dobrou, ale jakmile si ten princip osvojíte, bude to už jen o zkoušení a přidávání správné barvy. Na tělovou budete potřebovat kromě barev, které si už umíme namíchat (nebo patří do základní trojky), ještě bílou. Bílá dle teorie není barva, proto není součástí základní trojce a není ani v barvách, které si můžete namíchat, protože to nejde 😊. Potřebovat ji budete vždy a hodně, já osobě kupuju opravdu velká balení.
Jaké barvy budeme potřebovat?
K výrobě tělové potřebujeme: bílou, žlutou (základní), červenou, modrou a černou.
V první fázi smícháte trochu od každé barvy dohromady a dostanete nějakou takovou tmavě hnědou, kterou vidíte jako první ve spodním řádku. Přidáním lehce žluté dostávám tu světlejší hnědou, tu nejsvětlejší z hnědých získáme přidáním bílé. Pak už je to o přidávání červené a žluté a hledání toho správného odstínu. Když je potřeba zesvětlit, přidáte bílou, naopak ztmavit, volíte tmavší pigmenty, než máte momentálně namíchané.
A ano, ta „prasátkově“ růžová na konci druhého řádku opravdu vznikla postupným přidáváním světlejších pigmentů do té opravdu tmavé hnědé na začátku.
Opakuji, míchání je hra, tak si hrejte 🎨🖌
To, co vidíte na obrázku není konečný rozsah, těch možností, odstínů a nádechů je nepřeberné množství a vždy záleží na tom, jaký portrét budete malovat. Jen prosím o jedu věc, nepoužívejte na portréty oranžovou, není to hezké. Ano, červená a žlutá tvoří oranžovou, ale není to samotná oranžová.
Snad jsem to vysvětlila aspoň trochu srozumitelně. Mám objednaný nový stativ, tak pokud budete chtít, můžu vám ten postup natočit na video, ať je to názornější 😊. Pokud máte jakékoliv dotazy, klidně pište a pokud jdete malovat, tak ať se dílo podaří.
Vaše Lucie 🎨❤
Jmenuji se Lucie Polzerová a propojuji psychologii s uměním.Věřím, že každý z nás má v sobě tvořivý zdroj, který dokáže léčit i posilovat.
Malování je pro mě víc než umění – je to způsob, jak se zastavit, nadechnout a znovu se spojit se sebou.Ráda vám touto cestou ukážu, jak může tvoření obohatit i váš život.
V případě, že na mě máte dotazy, můžete mi napsat email: lucie@luciepolzerova.cz